Obrany s Martinem Sýkorou

V sobotu jsem měla vézt Petě Marečkové paroží nba okus pro Červíka a shodou náhod jsme se měly sejít na obranách na Lesné. Jelikož má Martinpověst figuranta, který slaví úspěchy i s bázlivějšími psy, rozhodla jsem se vzít Dexíka s sebou a zkusit to. Na místo jsme dorazili s ostříleným kolegou na akce - Karelákem Ešem. Nastoupili jsme na louku a první co mě zkazilo náladu byla dosti výrazn střelba v okolí. Dex konejšil, čuchal jak divý, ale už se nedostával za práh do paniky. Pak se k Ešíkovi přiřítil na volno bez náhubku Jack Russel a tak jsem šla s Dexem radši trochu bokem, abych mu dala prostor a měla kdyžtak případně čas situaci řešit. A taky že došlo k tomu, že se pes, který už vrkal i u Eše, vydal k nám. Majiteli jsem oznámila, že k nám tedy určitě ne, Dexu jsem si dala za sebe a na psa dupla a pronesla důrazné "padej!" Ten se otočil a odešel i když byla znát jistá míra jeho nevole. Během desti minut k nám šel na volno zlaťák. To už jsme byla vytočená, protože je naprosto mimo moje chápání, jak může někdo takhle bezmyšlenkovitě pouště psy k jiným psům, navíc bez optání, jestli nebude problém. Postup vesměs stejný a pán si psa přivolal se znechuceným "ty jsou nějaký rvaví..." Ponechala jsem raději bez komentáře a věnovala se Dexíkoj. To už jsem viděla přicházet Martina a šli jsme se pozdravit. Jaké bylo moje překvapení, když ho Dex přivítal jak vlastního. Samotné kousání už nijak překvapivé nebylo, protože se do kousání pustil všeho všudy v jednom kole. Jinak se soustředil na volně pobíhajícího psa vedle ve výběhu a nebo na všudy přítomnou střelbu. Martin však přesto zkonstatoval, že "není úplně měkkej" :D

Určitě se zase na nějaké obrany přihlásíme a uvidíme, jestli to bude o něco lepší :)

Za foto díky Petře Marečkové