Mantrailing

09.12.2013 09:05

V sobotu jsme se zúčastnili druhého velkého tréninku mantrailingu s manžely Satorovými. Když jsem ráno zorlepila očka, měla jsem trochu obavu, jestli tam nezmrznem. Venku sněžilo a foukat silný vítr. Ani na vteřinku mě ale nenapadlo akci zrušit - je jich tu ták málo. Nabalila jsem se tak co to šlo, Dexovi jsem do batůžku krom postroje, stopovačky a odměn přihodila i zimní kabátek a vyrazili jsme. Tentokrát s námi byl i páneček, a tak mohl Dex mezi traily odpočívat v autě a bundu jsme tak nakonec půjčili Panu Baterkovi - Grimmečkovi :)

 

Sešli jsme se na místě a zjistili, že jsme nakonec jen tři psíci na běhání (plus ostřílený matador Cassino, který si dal dopoledne jen jeden trailík). Kola se tak rychle točila a hafani stihli za dopoledne 3 traily a odpoledne pak ještě dva (pak už jsme se rozhodli je nechat odpočívat).

 

První trail si Dexa zaběhl na pánečka a to s takovou vervou, že se mi vytrhl a pro odměnu si doběhl se mnou v závěsu, nikoliv těsném :D Druhý trail šel na Markétku od Olivera, se kterou jsem už byli cvičit i sami. Poprvé vybíhal na trail v pravém úhlu ke stopě a po vyběhnutí přímo rovně byl najednou dsot zmatený, kde že ta stopa vlastně je. Mojí chybou byly asi dva kroky za ním, musím si na to dávat pozor a trénovat i pomalé vypouštění na trať. Markétka mu odměnu v misce řádně ropatlala a získala si tak Dexovu nehynoucí pozornost :D Třetí trail šel Dexík na Jarku Satorovou, která je i autorkou přiložené fotky :) Krok jsem udělala sice jeden, ale byl tam a tak byl Dexa zase asi dva metry předemnou špatným směrem. Sám se ale rychle chytil a pak už šel moc pěkně a Jarku si za stromem našel.
Čtvrtý běh, kdy s námi byli i Vacíkovi a jejich leopardi, si Dex zaběhl na Alču od Grimma a měl to náročenější, neboť mu po cestě přešli dva psi a musel přejít z pole přes zaťapkanou cestu do lesa. A poslední byla jeho nejlepší práce. Hledal Janču Vacíkovou a pro mě to byla fakt krasojízda. Na trail byl vypuštěn opět v pravém úhlu na stopu, tu bez zaváhání vypracoval, šel přímo po stopě s polovysokým nosem, ignoroval po cestě běžícího běžce, přeběhl cestu, doběhl k lesu, a přelezl klády přímo na Janu. Já ani netušila, že tam je a tak jsem měla chvíli otazníky v očích, když jsem ho viděla lozit na ty klády :D Ale on prostě věděl, kde kladeč je a paničko koukej :)

 

Akce to byla skvělá a hodně mi dala. Luboš mě upozornil na chyby co dělám a ukázal mi, jak na to. Všechno mi vysvětlil. Atmosféra byla skvělá. Hodně jsme se nasmáli a ani obídek v místní hospůdce se nenesl v nudném duchu. Nemůžeme se dočkat, na další podobnou akci :)

 

 

Další foto ZDE